Bezděkova komise informuje

Bezděkova komise

Výkonný tým zabývající se problematikou důchodů, tzv. Bezděkova komise, byl založen v roce 2004 a jeho cílem byla příprava důchodové reformy. Bezděkova komise byla složená z řad odborníků, kteří byli vybrání napříč spektrem politických stran. Komisi vedl Vladimír Bezděk, nyní ředitel Aegon pojišťovny. Ačkoliv komise vytvořila pět návrhu důchodové reformy, nebyl žádný z nich dosud realizován. Komise byla rozpuštěna v červnu 2005.

V roce 2010 byla Bezděkova komise sestavená podruhé, za stejným účelem a stejným vedením. Potřeba důchodové reformy je totiž stále aktuálnější. V současné době systém vyplácení důchodů funguje stále na principu „průběžného systému“. Tzn., že důchody jsou vypláceny z peněz, které odvádí zaměstnavatel státu za své zaměstnance, přičemž důchodců přibývá a peněz pro ně je méně. Vzhledem k stárnutí populace hrozí, že dnešní třicátníci a čtyřicátníci, o mladší generaci nemluvě, již své důchody neobdrží. Aby se pro tento případ zabezpečili, jsou nuceni již nyní uzavírat vlastní pojištění, které jim zajistí alespoň minimální finanční zabezpečení pro život ve stáří. A to i přesto, že státu odvádí nemalé finanční částky. Současná Bezděkova komise má za cíl připravit návrh důchodové reformy, který by tuto problematiku účelně vyřešil.

Řekněme, že je mi padesát. Kdy půjdu do důchodu a kolik budu dostávat?

To záleží na tom, jestli se ptáte na ženu nebo na muže. Dnešní padesátníci muži budou odcházet do penze v 63 letech. Ženy o něco dříve v závislosti na počtu dětí. Tahle čísla jsou už dnes známá. Každý si je může vyhledat na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, které mají adresu www.mpsv.cz. Tam v oddíle důchodové pojištění najdete kalkulačku, kam zadáte svoje pohlaví, datum narození, ženy počet děti a dostanete přesný měsíc, kdy vám vznikne nárok na starobní důchod.

A co moje děti, uvidí ještě nějaký důchod?

Určitě ano, nicméně do důchodu půjdou ve věku o několik let vyšším než jejich rodiče, protože se celkově budou dožívat vyššího věku a ve vztahu ke svým výdělkům před důchodem budou dostávat nižší penzi než generace jejich rodičů. Lidé vstupující do penze dnes dostávají důchod, který činí zhruba 42 % průměrné hrubé mzdy v ČR nebo chcete-li 50 % průměrné čisté mzdy. Dnešní třicátníci mohou očekávat důchod na úrovni 30 % budoucí průměrné hrubé mzdy nebo-li 35 % průměrné čisté mzdy.

Co s tím můžeme dělat?

Pokud se člověk rozhodne, že mu tato úroveň příjmů v penzi nebude stačit, a s nejvyšší pravděpodobností nebude, pokud si uvědomíte, že u dnešních třicátníků se jedná o pokles příjmů na jednu třetinu oproti jejich předdůchodovým výdělkům, tak si musí rozdíl mezi příjmy zabezpečit sám. Jediným otazníkem je, jestli a jak mu s tímto individuálním zajištěním na penzi pomůže stát. Buď může stát realizovat takzvanou Reformu s velkým R, kdy malou část stávajících odvodů do sociálního sytému nespotřebuje na stávající důchody, ale umožní lidem spořit si na vlastní penzi. Nebo může pomoci formou podpory takzvaných komerčních finančních produktů – například životního pojištění nebo penzijního připojištění.

Kolik by si měl člověk spořit na penzi?

Existuje poměrně jednoduchá metoda jak to alespoň zhruba spočítat. Já tomu říkám pravidlo palce. Pokud chci v penzi zvýšit svůj příjem o 10 % měsíčně z vlastních úspor a počítám, že budu v penzi zhruba dvacet let, pak musím dvojnásobnou dobu před penzí – tedy 40 let spořit polovinu z toho, co chci v penzi mít navíc – tedy 5 % měsíčně ze svého stávajícího příjmu.

Je jedno jakým způsobem si spořím?

Jedno to není, konkrétní návod vám bez znalosti vaší situace taky dát nedokážu. Základní pravidlo je „nedávat všechna vejce do jednoho košíku“ – využívat víc nástrojů. Může to být některý ze státem podporovaných produktů jako je penzijní připojištění, životní pojištění nebo třeba investice formou podílových fondů, které mimochodem jsou také podporované státem - formou osvobození od zdanění výnosů, pokud investujete dlouhodobě. Já osobně za určitou formu zabezpečení na penzi považuji i pořízení vlastního bydlení, třeba prostřednictvím hypotéky.